Zaměstnanec pod vlivem alkoholu na pracovišti

Nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 912/17 ve spojení s rozhodnutím Nejvyššího soudu ze dne 19. 12. 2016, sp. zn. 21 Cdo 4733/2015 prakticky odepřel zaměstnavatelům možnost účinně postihovat zaměstnance za menší porušení povinnosti zákazu požití alkoholu na pracovišti. Více než kdy dříve je tedy důležité, aby zaměstnavatel při zjištění požití alkoholu či jiné návykové látky zvážil, v jak vysoké míře může zjištěná hladina alkoholu či drog ovlivnit pracovní výsledky zaměstnance, možnost způsobení škody, možné ohrožení na zdraví ať už sebe či okolí. Soud se vyslovil, že v důsledku tohoto hodnocení má pak zaměstnavatel zvolit vhodnou a přiměřenou sankci. 

Proto již neplatí rovnítko, že asistentka, která po ránu přijde se zbytkovým alkoholem v krvi může být tzv. „vyhozena na minutu“, ale zaměstnavatel musí zvážit míru jejího ovlivnění alkoholem vzhledem k jí vykonávané práci. Samozřejmě si lze stěží představit, že dělník na stavbě s jakoukoli hladinou alkoholu v krvi ovládající mechanizaci pod striktními předpisy BOZP, navíc mnohdy zpřísněnými povinnostmi ze strany objednatelů, by byl schopen provádět svou práci s ohledem na bezpečnost a zdraví ostatních, nicméně doporučujeme i v takových případech zachovat chladnou hlavu, zapsat porušení zaměstnance s protokolem o měření, poradit se s osobou odpovědnou za BOZP a pak za součinnosti s interním či externím právním zástupcem kvalifikovat porušení zaměstnance v rovině pracovního práva.