Při rozdělení pozemku ve spoluvlastnictví soud nemůže ignorovat vůli spoluvlastníků

Nejvyšší soud se ve svém rozhodnutí sp. zn. 22 Cdo 1338/2021 věnoval otázce vypořádání spoluvlastnictvím rozdělením pozemku. Rozhodl, že nelze pozemek označit za nedělitelný jen pro to, že rozdělení považoval nižší soud za neúčelné. Nepřijatelným způsobem tak byla opomenuta vůle samotných spoluvlastníků.

Navrhovatelé se domáhali zrušení spoluvlastnického práva k pozemku zasahujícího do vzletové a přistávací dráhy letiště Vodochody podle velikosti jednotlivých podílů. Dle předcházejících rozhodnutí obecných soudů by rozdělení pozemku nebylo dost dobře možné, jelikož by nově vzniklé pozemky byly velice omezeně využitelné a neměly by přístup k pozemní komunikaci. Ostatní okolnosti k rozdělení pozemku však byly ideální, jelikož se jednalo o pozemek jednoduchého tvaru, nezastavěný a s žádnými mimořádnými náklady spojenými s dělením.

Funkčnost letiště by rovněž nebyla dotknuta s ohledem na ustanovení zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví, která upravují vztahy mezi vlastníky pozemků na letišti a provozovatelem letiště formou zákonného věcného břemene.

Dle Nejvyššího soudu je nutné při úvaze, zda je nezastavěný pozemek dělitelný či nikoliv, brát v potaz i jiné možnosti než jen jeho přímé užívání, např. investiční charakter pozemku při očekávaném zvýšení jeho ceny v důsledku připravované změny územního plánu, možnost jeho přenechání k užívání jiné osobě apod.

Lichým je pak i argument, že k nově vzniknuvším pozemkům nebude zajištěn přístup k pozemní komunikaci, kdy ke všem stávajícím i potenciálním pozemkům má přístup zajištěna třetí osoba formou věcného břemene a spoluvlastník, jemuž má být pozemek přikázán do vlastnictví, sám přístup nepožaduje a se způsobem vypořádání souhlasí.

Nejvyšší soud uzavřel, že je třeba vycházet zejména z toho, že jde o vypořádání soukromoprávního stavu a uplatňování soukromého práva je nezávislé na právu veřejném a je tak třeba přihlížet k zájmům samotných účastníků a jejich vůli.

Mgr. Miroslav Kučerka, advokát a partner KGS legal

Mgr. Bc. Daniel Bejbl, advokátní koncipient KGS legal

ZPRACOVÁNO KE DNI 21.12.2021. INFORMACE UVEDENÉ V TOMTO ČLÁNKU JSOU PREZENTOVÁNY NA ZÁKLADĚ NAŠEHO NEJLEPŠÍHO PŘESVĚDČENÍ A POZNATKŮ ZÍSKANÝCH V DOBĚ, KDY BYL ČLÁNEK ZVEŘEJNĚN. KONKRÉTNÍ INFORMACE BY VŠAK VŽDY MĚLY BÝT KONZULTOVÁNY S KGS LEGAL PŘED UČINĚNÍM KONKRÉTNÍHO ROZHODNUTÍ ČI PRÁVNÍHO JEDNÁNÍ. INFORMACE NEJSOU VYČERPÁVAJÍCÍ POPIS RELEVANTNÍ PROBLEMATIKY A NÁSLEDKŮ. INFORMACE JSOU OBECNÉ A NENAHRAZUJÍ PRÁVNÍ RADU PRO KONKRÉTNÍ OKOLNOSTI. KGS LEGAL ANI NIKDO Z AUTORŮ NEODPOVÍDAJÍ ZA ÚJMU, KTERÁ BY MOHLA VZNIKNOUT ZE SPOLÉHÁNÍ SE NA ZDE UVEŘEJNĚNÉ INFORMACE.