Návrh zákona o některých opatřeních v oblasti splácení úvěrů v souvislosti s pandemií COVID-19

Zákon se bude týkat úvěrů sjednaných a čerpaných před 26. březnem 2020.                            

Úvěrů sjednaných před tímto datem se bude jednat pouze pokud půjde o:

1. Hypotéku (úvěr zajištěný nemovitou věcí nebo věcným právem k nemovité věci)
2. Úvěr poskytnutý stavební spořitelnou podle zákona a stavebním spoření.
3. Účelově určený úvěr k:

• Nabytí, vypořádání nebo zachování práv k nemovité věci nebo součásti nemovité věci;
• Výstavbě nemovité věci nebo součásti nemovité věci;
• Úhradě za převod družstevního podílu v bytovém družstvu nebo nabytí účasti v jiné právnické osobě za účelem získání práva užívání bytu nebo rodinného domu;
• Změně stavby podle staveb. zákona nebo jejímu připojení k veřejným sítím;
• Úhradě nákladů spojených se získáním úvěru poskytnutého k některému z účelů uvedených v bodech 1 až 4, nebo
• Splacení úvěru poskytnutého k některému z účelů uvedených v bodech 1 až 6 , nebo

Zákon se netýká:

• Úvěrů, u kterých byl dlužník k 26. březnu 2020 již více než 30 dní v prodlení s peněžitým plněním;
• Úvěr určený k obchodu s investičním nástrojem;
• Úvěr, u kterého je úvěrovaným penzijní společnost nebo jiná regulovaná osoba podle zák. č. 377/2005 Sb.;
• Úvěrového rámce, který lze po částečném nebo úplném splacení opakovaně čerpat;
• Investičního nástroje, závazku, jehož předmětem je investiční nástroj nebo závazku;
• z něhož vzniká finanční zajištění;
• Odložených plateb, pokud jejich odložení není zpoplatněno a délka odložení není v rozporu s běžnou obchodní praxí;
• Operativního leasingu;
• Úvěru, při jehož poskytnutí je úvěrujícímu přenechána movitá věc a úvěrujícímu nevzniká právo na vrácení peněz;
• Průběžně poskytované služby nebo dodávání zboží stejného druhu, za které úvěrovaný může platit v průběhu jejich poskytování formou splátek, nebo
• Finanční záruky.

Ochranná doba:

Ochranná doba trvá od prvního dne kalendářního měsíce následujícího po dni, v němž úvěrujícímu došlo oznámení úvěrovaného, že má v úmyslu využít ochranné doby, do 31. října 2020 či do 31. července 2020, jestliže úvěrovaný v oznámení uvede, že chce využít této zkrácené ochranné doby.

Oznámení o využití ochranné doby provede úvěrovaný písemně, či jinou formou, kterou úvěrující určí pro účely tohoto oznámení. Úvěrující má povinnost určit alespoň jeden snadno dostupný způsob oznamování s použitím prostředků komunikace na dálku. Pokud takový způsob není určen, úvěrovaný může oznámení učinit jakýmkoliv způsobem, při kterém má úvěrovaný záznam o tom, že oznámení úvěrujícímu došlo.

Oznámení musí obsahovat: označení úvěrovaného, prohlášení, že chce využít ochrannou dobu z důvodu dopadu pandemie COVID-19 na úvěrovaného, označení dotčeného úvěru. Neobsahuje-li oznámení označení úvěru, platí, že se týká všech úvěrů mezi úvěrujícím a úvěrovaným. Doručení oznámení úvěrující úvěrovanému potvrdí a sdělí den počátku a konce ochranné doby, společně s výší, počtu a četnosti plateb, které má úvěrovaný provést po skončení ochranné doby a celkové částce, kterou má úvěrovaný zaplatit.

Nebudou-li v oznámení všechny povinné náležitosti, úvěrující úvěrovaného vyzve k jejich doplnění.

Nebude-li přijetí oznámení potvrzeno úvěrujícím, nemá to vliv na běh ochranně doby!

Po délku ochranné doby se odkládá čas plnění peněžitých dluhů úvěrovaného vůči úvěrujícímu ze smlouvy o úvěru. O délku ochranné doby se následně prodlužuje doba trvání zajištění úvěru a prodlužuje se i období, pro které byla sjednána pevná zápůjční úroková sazba.

Oznámí-li úvěrovaný, který je právnickou osobou, úvěrujícímu, že má v úmyslu využít ochrannou dobu, je úvěrovaný povinen zdržet se během ochranné doby nakládání s majetkem, který by mohl sloužit k uspokojení úvěrujícího, pokud by mělo jít o podstatné změny ve skladbě, využití nebo určení tohoto majetku anebo o jeho nikoli zanedbatelné zmenšení.

Právo na úrok za dobu trvání ochranné doby:

1. Právo na úrok vzniká úvěrujícímu, pokud úvěrovaným je podnikatel či spotřebitel.
   1. Pokud je úvěrovaným podnikatel, úrok odpovídá úroku, tak jak byl sjednán.
   2. Pokud je úvěrovaným spotřebitel, úrok odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby vyhlášené ČNB a zvýšené o 8%, nebyl-li sjednán úrok nižší.

2. Úrok se dále neúročí a je splatný v případě, že úvěrovaným je fyzická či právnická osoba.
   1. V případě fyzické osoby, po splnění všech peněžitých dluhů, jejichž čas plnění byl odložen podle odstavce 1, přičemž plnění úvěrovaného se na tento úrok započte až po splnění všech peněžitých dluhů, jejichž čas plnění byl odložen podle odstavce 1; je-li sjednáno plnění ve splátkách, výše splátek zůstává nezměněna a doba trvání úvěru se odpovídajícím způsobem upraví, nedohodnou-li se úvěrovaný a úvěrující jinak, b) právnickou osobou, během ochranné doby v čase, který
   2. V případě právnické osoby se úrok neúročí během ochranné doby a v čase, který byl sjednán.

Úkony spojené s využitím ochranné doby jsou bezplatné. K ujednání o úplatě za tyto úkony se tedy nepřihlíží.

Od prvního dne prvního kalendářního měsíce následujícího po dni nabytí účinnosti tohoto zákona do 31. října 2020 nevzniká úvěrujícímu právo na platby sjednané nebo stanovené pro případ prodlení úvěrovaného s plněním peněžitých dluhů vyplývajících ze smlouvy o úvěru; to neplatí pro prodlení úvěrovaného, který je právnickou osobou.

Návrh zákona, kterým se mění zákon o spotřebitelském úvěru

Ke stávajícím ustanovením § 122 odst. 1, 2 a a3 z. č. 257/2016 Sb. se přidávají odst. 4 a 5.

Co říká odst. 4

První z navrhovaných změn se týká výše úroků u dluhů ze spotřebitelských úvěrů, u nichž je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů. Právo na úrok věřiteli vzniká pouze ve výši úroku, jenž odpovídá úroku určenému zápůjční sazbou ve výši repo sazby stanovené ČNB pro první den kalendářní pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší (tj. došlo-li k prodlení s úhradou dluhu od začátku roku 2020 do 30. 6. 2020 odpovídá maximální výše úroku 10%).

Co říká odst. 5

Výše zmíněné se použije i na fyzickou osobu, která není spotřebitelem, pokud je v prodlení více než 90 dní u odložené platby, peněžité zápůjčky, úvěru nebo jiné obdobné finanční služby. V takovém případě však souhrn všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše odložené platby, peněžité zápůjčky, úvěru nebo obdobné finanční služby. Tj. celková výše smluvních pokut je omezena polovinou jistiny.

Dále je v návrhu zákona upravena situace, kdy se dlužník dostane do prodlení již za účinnosti tohoto zákona. Pokud jsou ustanovení takové smlouvy v rozporu s § 122 odst. 4 a 5, tj. ustanoveními zmíněnými výše, použije se tato nová úprava.