Neplatnost lichevní smlouvy

Definici lichevní smlouvy nalezneme v občanském zákoníku v ustanovení § 1796, který je poměrně stručný. Občanský zákoník uvádí, že neplatná je taková smlouva, při jejímž uzavírání někdo zneužije tísně, nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení nebo lehkomyslnosti druhé strany a dá sobě nebo jinému slíbit či poskytnout plnění, jehož majetková hodnota je k vzájemnému plnění v hrubém nepoměru.

Nejvyšší soud posuzoval ve věci sp. zn. 23 Cdo 2885/2022 problematiku neplatnosti lichevních smluv podle nového občanského zákoníku. Konkrétně se jednalo o otázku, zda má soud automaticky přihlížet k neplatnosti lichevní smlouvy bez návrhu stran (tzv. absolutní neplatnost), nebo zda má rozhodovat pouze na základě námitky jedné ze stran smlouvy (tzv. relativní neplatnost).

Nejvyšší soud navázal na soudní praxi vytvořenou podle občanského zákoníku z r. 1964. Z citovaného rozsudku se jednoznačně podává, že budou-li splněny znaky lichevní smlouvy, je nutné, aby soud k této neplatnosti přihlédl vždy z úřední povinnosti, tj. jedná se o tzv. absolutní neplatnost. Tedy i bez toho, aniž by námitku neplatnosti vznesla poškozená strana.

Lichevní povahu každé smlouvy tak musí soud posuzovat vždy.  

Mgr. Miroslav Kučerka, LL.M., advokát a partner

Tomáš Flachs, student 3. ročníku právnické fakulty a právní asistent

ZPRACOVÁNO KE DNI 5.2.2024. INFORMACE UVEDENÉ V TOMTO ČLÁNKU JSOU PREZENTOVÁNY NA ZÁKLADĚ NAŠEHO NEJLEPŠÍHO PŘESVĚDČENÍ A POZNATKŮ ZÍSKANÝCH V DOBĚ, KDY BYL ČLÁNEK ZVEŘEJNĚN. KONKRÉTNÍ INFORMACE BY VŠAK VŽDY MĚLY BÝT KONZULTOVÁNY S KGS LEGAL PŘED UČINĚNÍM KONKRÉTNÍHO ROZHODNUTÍ ČI PRÁVNÍHO JEDNÁNÍ. INFORMACE NEJSOU VYČERPÁVAJÍCÍ POPIS RELEVANTNÍ PROBLEMATIKY A NÁSLEDKŮ. INFORMACE JSOU OBECNÉ A NENAHRAZUJÍ PRÁVNÍ RADU PRO KONKRÉTNÍ OKOLNOSTI. KGS LEGAL ANI NIKDO Z AUTORŮ NEODPOVÍDAJÍ ZA ÚJMU, KTERÁ BY MOHLA VZNIKNOUT ZE SPOLÉHÁNÍ SE NA ZDE UVEŘEJNĚNÉ INFORMACE.